17. Mezinárodní konference orální historie v Buenos Aires

V argentinském hlavním městě Buenos Aires proběhla ve dnech 3.–7. září 2012 v pořadí 17. konference Mezinárodní asociace orální historie (International Oral History AssociationIOHA). Po minulé konferenci, uspořádané roku 2010 v Praze, se tak největší mezinárodní setkání orálních historiků opět přesunulo do Latinské Ameriky. V tomto regionu má orální historie obecně velmi silné postavení, což bylo patrné i v samotné Argentině, ve které existuje řada projektů v oblasti sociálních věd či politik historie, zaměřených na diktaturu vojenské junty, účastníky války o Falklandy/Malvíny či příslušníky marginalizovaných skupin. 

Na uspořádání konference se podílely IOHA a argentinská Asociación de Historia Oral de la República Argentina (AHORA), přičemž AHORA se zhostila samotné organizačních příprav a vlastního zajištění konference. Letošní ročník, s podtitulem „Orální historie a výzvy 21. století: pestrost, nerovnost a konstrukce identity“, hostil na 500 účastníků z celého světa. Konferenční příspěvky byly rozčleněny do 14 tematických sekcí, zahrnujících okruhy jako je teorie a etika orální historie, její využití v muzejní, pedagogické a komunitní praxi, popřípadě specifické výzkumné okruhy, jakými jsou ekonomie, ekologie, gender, totalitní režimy či problematika migrace. 

Českou orální historii v Buenos Aires reprezentovalo sedm účastníků. Miroslav Vaněk, Hana Bortlová, Pavel Mücke a Pavel Urbášek prezentovali výstupy, od roku 2011 běžícího, projektu Centra orální historie „Česká společnost v období tzv. normalizace a transformace: životopisná vyprávění“, jehož součástí je výzkum zatím opomíjených skupin obyvatel, především představitelů vyššího hospodářského managementu, pracujících v oblasti služeb, v agrárním sektoru a příslušníků tzv. silových složek státu (vojáci, bezpečnost a policie, hasiči). Jejich příspěvky tak mapovaly témata základní vojenské služby[1], hospodářského managementu[2], profesionálních hasičů[3] či obrazu Západu u obyvatel socialistického Československa[4]. Na konferenci dále vystoupila Naděžda Morávková, která se ve svém referátu zaměřila na problémy spojené s využitím orální historie ve výuce[5] a Gabriela Havlůjová, která dlouhodobě zkoumá Lidice jako místo paměti[6]

Náš projekt na konferenci zastupoval Michal Louč, který vystoupil na panelu věnovaném problematice paměti a traumatu. Vystoupil s příspěvkem přibližujícím příběh Antonína Městeckého, syna příslušníka SNB Antonína Městeckého st., odsouzeného na doživotí v jednom z následných procesů se skupinou Milady Horákové. Autor se například věnoval specifikům vzpomínání narátora, vyprávějícího o událostech, které zažil ve velmi nízkém věku.[7] 

V závěru konference proběhlo valné shromáždění IOHA, které novou prezidentkou IOHA zvolilo Annu Marii Castellanos z Mexika. Miroslav Vaněk, dosavadní prezident asociace, je nyní členem výboru ve funkci IOHA Past President. Druhým českým zástupcem ve výboru se navíc stal Pavel Mücke, jenž byl zvolen zástupcem za středoevropský region. Zatím však nebylo oznámeno místo konání konference následující. Aktuálními kandidáty jsou New Orleans pro rok 2014 či Bangalore pro rok 2015. 

Účastníky konference tak alespoň potěšila zpráva, kterou se dozvěděli v jejím průběhu: do programu XXII. Mezinárodního kongresu historiků, který se bude konat roku 2015 v čínském Jinanu, se vůbec poprvé podařilo prosadit samostatnou oralně-historickou sekci. Sekci bude předsedat Miroslav Vaněk. 

Podrobná zpráva z konference vyjde v orálně-historickém časopise Memo a odborném historickém periodiku Theatrum historiae. 

(ml)


[1] Pavel Urbášek – Military service in Czechoslovakia (1969–1989).
[2] Miroslav Vaněk – The Real Winners of the Velvet Revolution? Research of Economic Management in Czechoslovakia in the Period of the So Called Normalization and Transformation.
[3] Hana Bortlová – Biographic Narratives of Czech / Czechoslovak Firefighters. (A Case Study Report).
[4] Pavel Mücke – Cold War Heritage Transformed…?! The Image of West in Memory of Czech/Czechoslovak Society from 1970s till late 1990s.
[5] Naděžda Morávková – Ethical aspects of using oral history methods in teaching history.
[6] Gabriela Havlůjová – Lidice as a Place of Memories – Lidice Memento.
[7] Michal Louč – The Czechoslovak political trials in the 1950s – The second generational trauma in the story of the political prisoner’s son.

 

Fotogalerie