nacházíte se zde:  home  /  příběhy  /  Příběhy politických vězňů  /  František Wiendl
 

Přidejte se k nám...

Sledujte nás na Youtube
 

Sdílejte tuto stránku ...

 
 

Obrázky

Kurýr a převaděč pronásledovaných
Z rodinného alba F. Wiendla
Z rodinného alba
F. Wiendl ve službách poválečné armády Československa
Wiendlovi po propuštění otce i syna z vězení
František Wiendl při vyprávění (2015)
Wiendl v Sokole
Z Archivu bezpečnostních složek
 
 
 
Kurýr a převaděč pronásledovaných
Foto
Video

František Wiendl

Kurýr a převaděč pronásledovaných (*31. 12. 1923): Pravda vždycky nakonec zvítězí

 

Narodil se na samém sklonku roku 1923, v domku tesařské ohrady. Stal se stavařem, po otci, se kterým prošel druhým i třetím československým odbojem. Právě otec ho učil dívat se kolem sebe a nazývat věci pravými jmény. V prosinci roku 1950 Františka komunisté odsoudili v procesu s agentem-chodcem Aloisem Suttým (narozen 1. 3. 1924 – popraven 12. 4. 1951) za to, že převáděl lidi přes šumavské kopce do Bavorska, a vyměřili mu osmnáctiletý trest. Šest let strávil v jáchymovských uranových dolech, další čtyři roky na Pankráci. Domů se vrátil 14. dubna roku 1960, asi tři týdny před rozsáhlou amnestií. Ve stavebnictví pracoval až do svých devětašedesáti let. Po pádu režimu spoluzaložil pobočku Konfederace politických vězňů v Klatovech, později se stal jejím předsedou. Je držitelem Řádu TGM III. stupně a ceny Paměti národa, která se uděluje osobnostem, jež měly odvahu postavit se zlu.

 

„Vždycky jsem věřil, že tady bolševici nemohou vládnout věčně. A právě vědomí, že všechno zlé jednou skončí, mě drželo při životě v různých momentech, kdy člověk nevěděl, co bude zrovna teď.“

27. 6. 2015, Jáchymov (při příležitosti znovuobnovení Naučné stezky Jáchymovské peklo, které je F. W. kmotrem spolu s Hanou Truncovou a Zdeňkem Mandrholcem)

 

Životopisné vyprávění Františka Wiendla naleznete v níže publikovaných tematických podkapitolách.

 

Tazatel: Tomáš Bouška
Editorka: Iveta Škrabalová

 

František přišel na svět roku 1923, v době, kdy končívá staré a začíná nové – na Silvestra. Narodil se v domku (Čechova ulice, Klatovy III.) tesaře stejného jména, zaměstnaného u stavitelské firmy Janovský. „Stavitel Janovský si zřejmě otce, jako schopného člověka, oblíbil. Když se totiž otec vrátil z první světové války, tak mu Janovský řekl, že pokud se ožení, postaví mu v jeho stavební ohradě domeček.“ Wiendl se tedy oženil a slíbený dům, který se stal Františkovým rodným, skutečně dostal. Pro Janovského pak pracoval řadu let, ale vždycky snil o tom, že si jednoho dne, po vzoru Bati, zavede společně se svým jediným synem firmu vlastní.

Foto
Neminul jeden večer, abychom neposlouchali zprávy

Neminul jeden večer, abychom neposlouchali zprávy

Malý František vyrůstal ve stavení o dvou místnostech s přilehlou garáží, truhlárnou a tesárnou, kde dennodenně, od šesti do šesti, pracovalo pětadvacet až třicet chlapů na opracování dřeva, za nepřetržitého řinčení cirkulárky. Když mu bylo šest, stal se hrdým členem Sokola, kde z něj vytesali nejen národně smýšlejícího občana, ale také sportovce.

Foto
Heleď chlapče, už je konec války, dej nám flintu

Heleď chlapče, už je konec války, dej nám flintu

Dospívající František, který nucenému nasazení unikl o den (jako silvestrovské dítě byl ještě ročník 1923 – na práci do říše se posílal až ročník 1924), se otcových aktivit účastnil také.

Foto
Milice vyšly na Václavské náměstí a národ mlčel

Milice vyšly na Václavské náměstí a národ mlčel

Dalším úkolem, který si klatovští po osvobození vytkli, bylo sepisování říšských majetků pro Národní výbor. Dělali to celé léto. Tyto sepsané věci pak sváželi do muzea a zájemcům prodávali.

Foto
Tak jsem si sedl k mapě a našel cestu

Tak jsem si sedl k mapě a našel cestu

Zlom v činnosti Wiendlovy skupiny přišel v momentě, kdy zemřel prezident Beneš. Zatímco byl František v Medlánkách, Wiendl starší, Prantl, doktor Krbec a Štork se vydali psát protikomunistická hesla na veřejná prostranství.

Foto
A šup, už jsme byli ve věznici

A šup, už jsme byli ve věznici

Tak Wiendlovi postupně vytvořili převaděčskou síť. Podařilo se jim dokonce napojit na Prahu. Vše fungovalo díky osobním zárukám a doporučení, a to až do chvíle, než na sebe nešťastnou náhodou František upozornil.

Foto
Dostal jsem osmnáct let a byl jsem docela nadšený

Dostal jsem osmnáct let a byl jsem docela nadšený

Soud proběhl v Klatovech, v té největší soudní síni, a trval tři dny, od 12. do 14. prosince roku 1950. Obžaloba navíc klatovské odbojáře uměle propojila s Kuldovými a Toušovými.

Foto
Pršelo a pršelo a já měl klobouk v pytlíku

Pršelo a pršelo a já měl klobouk v pytlíku

Na Pankráci František pobyl od srpna roku 1956 do 14. dubna 1960, kdy byl propuštěn.

 
© 2008 - 2017 Političtí vězni.cz | webmaster: Nebrat s.r.o.