nacházíte se zde:  home  /  akce  /  Ocenění za třetí odboj: pohled pamětnice
 

Přidejte se k nám...

Sledujte nás na Youtube
 

Sdílejte tuto stránku ...

 
 

Obrázky

České centrum ve Vídni 05
 
 
České centrum ve Vídni 05
Foto

Ocenění za třetí odboj: pohled pamětnice

Pozvání na tuto mimořádnou akci mi přišlo nejprve telefonem ve chvíli, kdy pan malíř stál v mém bytě na štaflích. Mít vyměněné pozice, tak jsem z těch štaflí zřejmě spadla.

 

Následovalo pozvání písemné, nebylo o čem pochybovat. Volala jsem v širokém okruhu svých přátel, nikdo o nikom nevěděl, kdo by měl  také převzít ocenění III. odboje. Dala jsem se překvapit.

 

Vedle mne seděla DCERA jisté Helenky, se kterou jsme pobývaly léta v pardubickém kriminálu, v zastoupení své těžce nemocné matky – a tím byl pro mne slavnostní akt pozlacen.

 

Točili se kolem nás perfektní organizátoři Ministerstva obrany, fotografové, kameramani. Mladé generaci, která si životní podmínky totality těžko představuje, napomáhají novodobé dějiny pochopit skrze naše vyprávění, naše vzpomínky – dnes existují různé instituce, občanská sdružení, festivaly, literatura, dokumentární filmy, nahrávky ústních výpovědí – že by informace měly postačit k ucelenému přehledu.

 

A přece: pokud je pamětník „při ruce“, pokud jsou pohledy z očí do očí, je to jiné. Uvažovala jsem několik málo dní do 10. dubna 2012,  jestli si ocenění vůbec zasloužím. Sešlo se nás dvacet z 240.000 odsouzených vězňů. Pan ministr Alexandr Vondra obešel naše řady, přišel za každým bývalým vězněm sám, předával písemné ocenění III. Odboje. Krásný malý odznak, ženám kytici, poblahopřál……a já jsem se těžko odtrhla od myšlenek…..byla jsem na pardubickém dvoře, kroužila s mnoha, tenkráte mladými ženami, také s Helenkou, matkou ženy po mém boku. Nedala jsem se strhnout k slzám, je to okamžik životního štěstí, jisté veřejné uznání, které mělo dlouhou cestu, než bylo s konečnou platností uzákoněné jako odpor a odboj proti komunismu podle zákona č.262/2011 Sb.

 

Patřím k optimistům, kteří podle starého irského přísloví „najdou někde květinu, když všechno uschlo a stalo se pouští, jsou oni těmi zvláštními ptáky, kteří ucítí oázu…“

 

Děkuji jménem svým i všech, kteří jsme byli včera oceněni za statečnost v době nesvobody. Přeji zdárné pokračování včerejší akce na Ministerstvu obrany, kde zářily oči, bylo mnoho rukotisků, čestní hosté svoji přítomností podtrhli slavnostní akt. Děkuji.

 

Hana Truncová, rozená Johnová

středa, 11. dubna 2012

 
© 2008 - 2017 Političtí vězni.cz | webmaster: Nebrat s.r.o.