Vězeňské tábory v jáchymovských uranových dolech

Vězeňské zařízení Ostrov vzniklo již 1. března 1949. Vězni zde nahrazovali německé válečné zajatce. V polovině června byla ve Vykmanově zřízena Ministerstvem spravedlnosti Stanice SVS Ostrov. Stav vězňů se neustále zvyšoval až do amnestie roku 1953. K 30. dubnu 1953 činil počet 16 348 vězňů, po amnestii ze 4. května se snížil o 4035 vězňů. Dne 1. června bylo celé zařízení Ostrov předáno do působnosti MNB, složky SNB zastávají jak vnitřní, tak vnější stráž.[1] Téhož roku byla zřízena samostatná Oblast Jizera, která tvořila uzavřený prostor, jenž měl vyznačené a střežené hranice a i přechodný pobyt v Oblasti byl regulován vydáváním propustek. Uzavřenými prostory byly prakticky celý prostor Jáchymova, teritorium Slavkova a bezprostřední těžební území v Příbrami. Z hlediska řízení podléhala Oblast Jizera pouze ministru vnitra. Tato Oblast byla zrušena k 1. říjnu 1954 a byla přejmenována na Správu MV Jáchymov. Při tom bylo upuštěno od zvláštního střežení teritoria. Roku 1956 byly ze Správy MV Jáchymov vyčleněny tábory Vojna a Bytíz.[2]

Přehled o zřízení a zrušení vězeňských táborů v oblasti Jáchymova, Horního Slavkova a Příbrami[3]

Tábor

Krycí označení

Zřízen

Zrušen

Ústřední

D

4. 2. 1950

12. 12. 1954

Bratrství

M

21. 2. 1950

12. 6. 1954

Vykmanov I

C

1. 3. 1949

dosud slouží věz. účel.

Vykmanov II

L

do února 1951

26. 5. 1956

Svornost

K

4. 12. 1949

29. 10. 1954

Mariánská

B

4. 6. 1949

1. 4. 1960

Rovnost

P

19. 9. 1949

1. 6. 1961

Nikolaj

A

listopad 1951

1. 7. 1958

Eliáš I

N

29. 7. 1949

koncem roku 1951

Eliáš II

N

8. 12. 1950

1. 4. 1959

Vršek - Barbora

E

srpen 1951

30. 3. 1957

Prokop

T

2. 7. 1949

14. 5. 1955

Ležnice

O

26. 1. 1950

22. 8. 1955

Svatopluk

V

duben 1951

14. 5. 1955

XII

X

září 1951

9. 8. 1954

Vojna

U

asi koncem září 1951

1. 6. 1961

Bytíz

Z

květen 1953

dosud slouží věz. účel.

Vykmanov JAV (věznice)

 

roku 1954 - 1955

dosud slouží věz. účel.


Názvy táborů byly většinou odvozovány od názvu dolů, na kterých vězni pracovali. Ubytování bylo v typizovaných dřevěných barácích, které v nočních hodinách nesměli opustit. Některé doly byly umístěny přímo v táboře, například na Bytízu a Eliáši II, do jiných museli vězni docházet, a proto byly u některých táborů vybudovány speciální koridory nebo v jiných táborech byli vězni svazováni do tzv. „lidských balíků".[4] Podmínky na těchto táborech byly velmi kruté, vězni pracovali v uranových dolech, ve kterých byli vystaveni nebezpečnému záření, práce byla těžká a hrozilo při ní nebezpečí úrazu, stravování bylo nedostačující. Vězňům navíc komplikovaly život přírodní podmínky, neboť v zimě v některých táborech klesala teplota hluboko pod bod mrazu.

(kp)


[1] PETRÁŠOVÁ,.Ludmila. Vězeňské tábory v Jáchymovských uranových dolech 1949–1961 In VEVER, Václav - BABKA, Lukáš. Za svobodu a demokracii III: Třetí (protikomunistický) odboj. Hradec Králové: Univerzita Hradec Králové, 2002, s. 56–58.
[2] HAVLÍK, Tomáš - FENYK, Jaroslav. Trestná činnost příslušníků..., c. d., s. 47–48.
[3] PETRÁŠOVÁ, Ludmila. Vězeňské tábory v Jáchymovských uranových dolech..., c. d., s. 437.
[4] HAVLÍK, Tomáš - FENYK, Jaroslav. Trestná činnost příslušníků..., c. d., s. 50–51.

Fotogalerie