Komunistický pracovní tábor Nikolaj na Jáchymovsku a jeho pozůstatky

Tábor Nikolaj byl jedním z osmnácti vězeňských pracovních táborů, provozovaných československým komunistickým režimem při uranových dolech na Jáchymovsku, Hornoslavkovsku a Příbramsku.[1] Vznikl roku 1951 na místě dřívějšího tábora nucených prací. Uzavřen byl roku 1958. Tábor s kapacitou téměř tisíc vězňů byl nechvalně známý svým tvrdým režimem. Političtí vězni v něm byli zpočátku ve velké menšině a stávali se obětí otevřeného násilí ze strany dozorců a ostatních vězňů. Později v táboře převážili a podařilo se jim dosáhnout o něco přijatelnějších životních podmínek.

V táboře Nikolaj byla vězněna řada známých osobností, například hokejový mistr světa Augustin Bubník, brigádní generál Antonín Husník, výsadkář Rudolf Pernický, spisovatelé Karel Pecka a Oldřich Klobas, kněz Jakub Antonín Zemek, diplomat Václav Vaško, skaut Miroslav Kopt nebo kníže Arnošt Schwarzenberg.

Po zániku tábora zmizely viditelné stopy jeho existence. Nikolaj byl srovnán se zemí a na jeho místě zůstala louka, kterou postupem let zarostl les. V roce 2000 na místě vznikla zastávka Naučné stezky Jáchymovské peklo (stezka byla naším spolkem obnovena roku 2015). Členové našeho spolku navštěvují bývalý tábor Nikolaj již řadu let. Dlouho jsem byl přesvědčen, že zmizel zcela nenávratně a kromě několika drobných pozůstatků (například betonový obrubník v místě kulturního domu) se z něj téměř nic nedochovalo.

Názor jsem změnil v dubnu 2016, když jsme místo navštívili v doprovodu bývalého politického vězně Antona Tomíka, kterému se v roce 1955 podařil útěk z tábora tunelem.[2] Společně s jeho synem Antonem Tomíkem ml. jsme se pokusili lokalizovat polohu tohoto tunelu a při podrobné prohlídce celého areálu jsme zjistili, že mnoho pozůstatků tábora zůstalo skryto pod povrchem a i po letech lze řadu z nich lokalizovat. Na základě studia dobových vojenských leteckých snímků a náčrtku tábora byl Anton Tomík ml. schopen nalézt základy vězeňských baráků, určit, kde se nacházela brána, táborové nástupiště, ostřelované pásmo nebo ostřelované pásmo.

Tábor Nikolaj 03

Rozhodli jsme se, že se mapování pozůstatků tábora Nikolaj budeme podrobněji věnovat. Tento náš záměr v roce 2016 podpořil Nadační fond Avast, kterému tímto mnohokrát děkujeme! V říjnu 2016 jsme v areálu tábora Nikolaj vyznačili vybrané táborové objekty pomocí landartové instalace a uspořádali zde komentovanou prohlídku pro účastníky historické konference Jáchymov ve 20. století – místo paměti evropských dějin.

V roce 2017 jsme se na místo několikrát vrátili, získali další historické letecké snímky, areál zdokumentovali pomocí dronu a s kolegy z Přírodovědecké fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem jsme spolupracovali na vzniku jeho 3D modelu. Následně jsem s pomocí existující historické dokumentace, odborné literatury, lágrové literatury a vzpomínek pamětníků vytvořil podrobný popis tábora Nikolaj s vyznačením jeho hlavních objektů, přičemž některá místa se mi podařilo propojit s událostmi z historie tábora. S dalšími výsledky našeho projektu se můžete seznámit v tomto článku.

Na závěr dodejme, že na webových stránkách Političtí vězni.cz nejdete životní příběhy sedmi politických vězňů, kteří měli s táborem Nikolaj osobní zkušenost. Jimi jsou: Augustin Bubník, Antonín Husník, Zdeněk Kovařík, Jozef Kycka, Jiří Málek, Alois Macek, Miroslav Šlechta a František Wiendl.

Text: Michal Louč


[1] Označení těchto táborů se v průběhu času měnilo. V letech 1949–1950 to byly trestanecké pracovní tábory (TPT), v letech 1951–1955 mimo jiné pracovní útvary vězňů (PÚV) a nejdéle v letech 1955–1961 nápravně pracovní tábory (NPT). Historici je často nazývají tábory pro nesvobodné pracovní síly. Naopak političtí vězni často hovoří o táborech koncentračních. Více viz BURSÍK, Tomáš. Přišli jsme na svět proto, aby nás pronásledovali: trestanecké pracovní tábory při uranových dolech v letech 1949–1961. Praha: Ústav pro studium totalitních režimů, 2009. s. 7.
[2] Více viz HORNÍK, Jan. Útěk tunelem z lágru Nikolaj. Paměť a dějiny [online]. 2015, 8(3), 91-97 [cit. 2017-07-12]. Dostupné z: https://www.ustrcr.cz/data/pdf/pamet-dejiny/pad1503/091-102.pdf.

 

Fotogalerie

Historie pracovního tábora Nikolaj

Uran začali na Jáchymovsku těžit už Němci za druhé světové války. Využívali přitom válečné zajatce. Po válce těžba pokračovala, tentokrát však pro jaderný program Sovětského svazu. Zpočátku byly při těžbě využívány tisíce německých válečných zajatců. Po roce 1948 se tyto síly nepodařilo nahradit náborem civilních zaměstnanců, přičemž sovětské primitivní těžební metody a nízká produktivita práce si vynucovaly výrazné posílení nasazených pracovních sil. V roce 1949 proto začali být v dolech využíváni vězni, jejichž nasazení brzy dosáhlo vskutku masivních rozměrů.

(Pokračování článku)

Pozůstatky pracovního tábora Nikolaj

Bývalý pracovní tábor Nikolaj se nachází přibližně dva kilometry na sever od horního Jáchymova. Leží v nadmořské výšce 935 metrů nad mořem. Prochází jím žlutá turistická trasa, kterou od roku 2000 kopíruje Naučná stezka Jáchymovské peklo. Okraj někdejší příjezdové cesty do tábora dnes označuje právě panel této naučné stezky.

(Pokračování článku)